Nevím jak vy, ale já nemám na selfíčka talent

Poprvé v životě jsem si zkusil selfie. Myslel jsem si, jak to nebude jednoduché, ale opak se ukázal být pravdou. Posuďte sami.

Moje úplně první selfíčko v životě skončilo karambolem. Udělalo se těsně předtím, než jsem v lese, ve snaze najít co nejlepší záběr, narazil do stromu.

Pak jsem to vůbec nezvládnul. Dopustil jsme totiž, aby se druhé selfíčko udělalo jenom chvilku po té nešťastné havárii v lese.

Na třetím selfíčku jsem chtěl být vidět celý. Jenomže jsem zjistil, že na to mám příliš krátké ruce. Tak jsem musel vzít za vděk grafickým znázorněním své ztepilé postavy.

Při čtvrtém pokusu o selfie probíhalo všechno skvěle, ovšem jen do okamžiku, než v rádiu řekli, že se máme připravit na další krupobití. No řekněte, co jsem mohl dělat?

U pátého selfíčka jsem byl přesvědčený, že se konečně povedlo. Že i počasí krásně vyšlo. Jaké proto bylo zklamání, když jsem pak doma zjistil, že u toho lilo jako z konve.

Myslím, že se nikdo nemůže divit, že jsem se po těchto zkušenostech rozhodl se selfíčkama jednou provždy skončit. Fakt na ně nemám talent.